Otcovská láska - vzpomeň si ...

04.06.2014 18:53
Zavři oči, uvnitřni se, a po chvilce ztišení se vrať do doby, kdy jsi miminko. Je ti sotva pár měsíců. Vnímáš svět kolem sebe. Pojmy ještě neznáš, jen jsi a vnímáš. Všechno jen prociťuješ. Vnímáš pocity v sobě i pocity ostatních kolem Tebe. Barvy, slova, melodie. Tvoří celý tvůj svět. Někdy cítíš jak jsou radostné, příjemné, plné krásy a energie. Jindy z nich cítíš bolest, strach a nejistotu. V ten okamžik se ti začínají koulet slzy po tváři. Vzlykavý pláč tě rozechvívá. Hledáš k čemu se upnout.
 
Najednou vidíš ruce, jak tě opatrně zvedají z postýlky. Něžně si tě vloží do náruče a opřou si tvojí malou hlavičku o jednu ruku. Druhá ruka tě obejme a přivine. Cítíš jejich teplo všude kolem sebe. Jsou to ruce tatínka. Jeho otcovské srdce pochopilo co potřebuješ. Jsi v jeho náručí. Procházíte se spolu pokojem, pozvolna tebou pohupuje a láskyplně ti brouká konejšivá slova. Všechna jeho láska, které je schopen, je tu teď pro tebe. Miluje tě, jak jen to tatínkové umí, a snaží se ti předat ten pocit bezpečí, lásky a harmonie.
 
Cítíš, jak se jeho pomalý tlukot srdce prolíná s broukavými zvuky jeho hlasu. Pozvolna se uklidňuješ a přestáváš plakat. Celým tělíčkem cítíš to teplo, ochranu a lásku. Je ti příjemně. Prožíváš krásnou přítomnost se svým tatínkem, který tě miluje a je tu teď jen pro tebe. Schoulíš se hlouběji do jeho náruče, zavíráš oči a zvolna usínáš. V posledních kouscích vědomí cítíš, jak tě opatrně vkládá do postýlky. Položí tvoji hlavu na polštářek, a ještě tě párkrát svojí velkou rukou něžně pohladí po tváři.
 
Usínáš, abys o tom zázraku mohla vyprávět svým andělům.