O žízni srdce

Rozum je tlumočníkem srdce. A vždycky je něco "ztraceno v překladu".
Netrap se tím. Budoucností je mnoho.
A přitahuješ k sobě nikoliv tu, o níž hovoříš, ale tu, po které Tvoje srdce žízní.

Často voláme k Bohu příliš konkrétně, co si přejeme. Pokud se nám to dlouhodobě neplní, je to proto, že naše modlitby jsou tak těžké, že se ani neodlepí od země. A On nás v laskavosti vybízí, ať s důvěrou opustíme všechny přehnaně konkrétní podoby našich přání. Stejně jako žíznící, kterému nabízíme vodu, by se neměl zatěžovat tím, jakou barvu a tvar bude mít pohár, v kterém mu jí přineseme.

Až odložíme z našich modliteb formu, zbyde v nich jen touha a důvěra. Touha, která je čirým projevem našeho srdce. A důvěra, ve které se stáváme dokonalým projevem Boží lásky.

Potom naše modlitby, lehčí než namodralý proužek dýmu, samy se vynášejí vzhůru.