Překlady písní

 

I když v očích tvých slzy jsou
jen smývají tvou tvář
Já vždy za tebou
dál budu stát
i když doba je zlá
a přátel ubývá
jako most nad divokou vodou
já ti budu stát.

A když dál nemáš už kam odejít
jen cítíš známou zášť
já chci být tvůj štít
Když nocí hřmí
jen temnota zlá
a rány bolí dál
jako most nad divokou vodou
já ti budu stát.
 

Napni plachtoví
vždyť znáš ten kraj
kam tvý sny stříbrný
s úsvitem vyplouvaj
a když se zdá
jen tma tvým přítelem
stačí jen vztáhnout dlaň
jako most nad divokou vodou
já ti budu stát.
jako most nad rozbouřenou řekou
dál ti budu stát.
 

 

 

 

Poslouchám kapky dešťový
jak buší na okenní rám
zlehka se snáší stále níž
stejně jak vzpomínky co mám.
 

A z úkrytů duše mý
dívám se přes okna svých očí
tou promáčenou ulicí
až tam kde moje srdce spí.
 

Na míle od míst, která znáš
myšlenky moje bloudí dál
leží s tebou když usínáš
a s polibkem tě probouzí.
 

Jen kousek písně co jsem psal
stále zůstává nedopsán
ani nevím proč trávím čas
psaním písní kterým nevěřím.
 

Teď víš že pochybuju dál
o všem co za pravdu jsem měl
zůstal jsem bez víry a sám
tys byla pravdou jedinou.
 

Koukám na kapky dešťový
jak na okně mi umíraj
když po obloze křižují
vím že i já jsem jak ten déšť.
 

 

 

 

Poslouchám tichý dech dívky kterou mám rád
když leží vedle mě, všecho kolem už spí
a jen pramínek vlasů jí stéká na polštář
a měsíční světlo se v nich odráží.

Je tak krásná a v mém srdci zůstává stín
jen koukám na ten dech, chvíli výš. Chvíli níž.
A až poslední paprsky za obzor zmizí
pro tuhle noc v paměti mé nechám skrýš.

Co se to stalo a proč jsem tam byl
podivný scénář, kde já musím hrát
pro třicet stříbrných a dvacet vočí
já přepadl obchod a v něm začal krást.

Můj život je zdání, můj zločin je sen
podivný scénář, kde já musím hrát.
A jak se tak dívám na tvář za oknem
už začíná svítat, noc dávno šla spát.

 

 

 

Slýchávám tvůj smích, jak se s ozvěnou honí
v nocích bezesných, tichým pokojem zvoní
Kde sílu brát, když mám tě rád
a dávno vím – tam nepatřím
můj čas běží.

Tvojí malou dlaň nabídneš mi tam v nebi
řekneš táto vstaň, až se potkáme v nebi
zatím tu sám dny počítám
a jen já vím co uvidím
až se setmí.

RF: Stáří přesýpá písek v hodinách
Posledních zrn pár, pak překročím práh
v nebi práh.

( melodie )

Kde tvý sny jsou, chlapi nepláčou
a ví Bůh sám, proč vlastně mám
 slzy v očích.


 

Zapálím zelenou svíci,
snad v tobě stesk probudím.
Po mém těle jen komáři lační,
v pokoji kde právě spím.

Pak naberu prach nocí bezesných
a naplním s ním střevíc tvůj.
A vyznám se z vin kdy strhal jsem stín
z tvých šatů, než řeklas mi stůj.

Srdce mé uviděl doktor,
a prý abych už zapomněl.
Pak sednul a sám sobě napsal
recept, kde tvé jméno měl.

Klíčem knihovním on zamkl se s ním
a s fotkou nás dvou z našich cest.
Pak slyšel jsem sten, sestra podotkla jen,
že nezvládá praxi svou vést.

Kdysi tu žil jeden svatý,
který tě moc miloval.
Šel jsem do učení k němu,
abych pravidla milenců znal.

A když byl jsem si jist, že jak on jsem čist,
tak v bazénu se utopil.
A přes můj trávník slýchám jeho křik,
i když tělo jsem už odklidil.

Eskymák s tebou prý točil
film co mi dnes ukázal.
Prsty i rty jak tvé oči
měl modré a třás se a bál.

Když ti vítr šat vzal, on klepal se dál.
Vánic mrazy tak nezazebou,
jako vidět tě stát krásnou kde vládne chlad,
kéž projdu až tam, za tebou.